Za koho se smutek nedrží
Není potřeba držet smutek za syna, dceru, bratra či sestru otrokyně, pohanky nebo nekaraimky, protože se nejedná o (pokrevní) příbuzné. Ale pokud syn, dcera, bratr či sestra otrokyně, pohanky nebo nekaraimky pochází ze zakázaného manželství (podle karaimské tradice se takový potomek označuje jako mamzer) je možné smutek držet. Také za milence či milenku není zvykem držet smutek. Věřící by neměli truchlit pro ateistu ¹, kacíře, pokřtěnce a zrádce, kteří si nezaslouží, aby za ně byl držen smutek, a to i když se jedná pokrevní příbuzné - Ať není mezi vámi kořen plodící jed a pelyněk. (5M 29:17) a Dovolávají se tě při svých pletichách, zneužívají tvé jméno tvoji protivníci. Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe? S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli? Nenávidím je, rozhodně nenávidím, jsou to také moji nepřátelé. (Ž 139:20-22). Není možné držet smutek za pohřešovanou osobu, a to až do doby než je jeho smrt prokázána. Smutek zahájíme až ve chvíli, kdy se o úmrtí dozvíme.
¹) Ateistou myslíme karaima, který se oddělil od komunitních záležitostí, přestal plnit přikázání, dodržovat svátky, navštěvovat kenasu a školu (midraš).
Napsal: rav Abraham Kefeli (chazan karaimské synagogy v Ašdodu)