Chléb a víno v době smutku
V dávných dobách bylo stanoveno utěšovat truchlícího v době hlubokého smutku, jak je psáno v Písmu Svatém: Dohodli se spolu, že mu půjdou projevit soustrast a potěšit ho. (Job 2:11), Projevte mu účast všichni, kdo jste kolem něho, všichni, kdo znáte jeho jméno. (Jer 48:17).
Nedílnou součástí útěchy v době hlubokého smutku je chléb a víno, jak je psáno: nejez smuteční chléb, který ti lidé přinesou (Eze 24: 17). Při truchlení nebudou lámat chléb, aby potěšili toho, kdo truchlí nad mrtvým, nedají napít z kalicha útěchy těm, kdo truchlí nad otcem či matkou (Jer 16:7). Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko (Přísloví 31:6).
To znamená, že by se komunita měla starat o každodenní návštěvy pozůstalých a jejich útěchu číší útěchy - kos tanchumin, a o pronesení požehnání nad jídlem před koncem návštevy. Protože truchlící se nemůže z důvodu hlubokého skutku sám pohostit (sám si brát jídlo). Členové komunity postupně přicházejí k pozůstalým a utěšují je pro všech sedm dní smutku, vykonávají s nimi ránní a večerní modlitbu. Pouze o šabatu (avel šabat), o novoluní a v době moed (nepoutní biblický svátek) doprovodí truchlícího do Domu Shromáždění (kenasy).
Členové komunity servírují truchlícím pohár vína (kos tanchumin), ze kterého se truchlící střídavě napijí, a potom servírují chléb, rozdělený na několik kusů (odpovídající počtu truchlících). Pak se opět servírují poháry vína, které truchlící vypijí do dna.
Napsal: rav Abraham Kefeli (chazan karaimské synagogy v Ašdodu)